Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Zvýšené jaterní testy u psa - příčiny zvýšených jaterních testů

Příčiny zvýšených jaterních testů

Játra mají v organismu takzvanou detoxikační úlohu. Jsou tedy orgánem, který zbavuje tělo škodlivin, a to jak tělu vlastních, tak i exogenních (přijatých v potravě). Z toho vyplývá, že zhorší-li se funkce jater, je organismus otravován zevnitř a trpí tím všechny ostatní orgánové systémy. Kromě toho je při onemocnění jater narušen metabolismus mnoha důležitých látek – tuků, cukrů, vitamínů, minerálů. Příčiny selhání jaterních funkcí mohou být různé, například vrozené, infekční, parazitární, otravy, zatučnění u obézních zvířat, nádory a další. Majitel většinou začne pozorovat u svého psa nebo kočky zvýšenou žíznivost, unavitelnost, zvíře začne obtížně vstávat, může se objevovat zvracení a průjmy. Toxiny, které nemocná játra nedokážou z krve odstranit, mohou atakovat centrální nervovou soustavu a pak dochází i k neurologickým příznakům. Ty zahrnují například křečové a záchvatovité stavy, které se někdy mylně pokládají za epilepsii.

Diagnostika se většinou rutinně provádí vyšetřením krve, v níž lze najít ve zvýšené míře jaterní enzymy, které se za normálních okolností nacházejí pouze uvnitř zdravých jaterních buněk a jejich hladina v krvi je tudíž nízká. Podle výše hladiny těchto enzymů se pak určuje míra poškození jater. Dále je možné provést ultrasonografické vyšetření, které odhalí zejména nádorové změny. V případě náhlého selhání jaterních funkcí se zvířeti podává nejprve dle stavu infuzní terapie. Po stabilizaci pacienta se přistupuje k dlouhodobé léčbě, stejně jako u pozvolného selhávání jater. Při léčbě samozřejmě záleží na zjištění příčiny onemocnění, to ale není v mnoha případech možné, a tak se veterinární lékař soustředí na takzvanou ochrannou léčbu jater. Ta spočívá v podávání hepatoprotektiv (léků s příznivým účinkem na jaterní buňky) a dlouhodobém zkrmování jaterních diet, což jsou suchá nebo konzervovaná krmiva určená přímo k tomuto účelu. Pokud majitel přijde včas k veterinárnímu lékaři, tedy při nástupu výše uvedených příznaků, případně i jen když se mu zvíře delší čas nezdá být ve své kůži, může i pacient trpící zhoršením jaterních funkcí prožít ještě dlouhá léta.

Rakovina jater znamená maligní nádor hepatocytů (jaterních buněk). U psů se můžeme setkat i s benigním, respektive nezhoubným nádorem jater. Hepatocyty jsou vzrůstem a tvarem abnormální, respektive jaterní buňky jsou hyperplastické, což má později vliv i na jejich správnou funkčnost. V souvislosti s pokročilejším stadiem rakoviny jater se do organismu vyplavuje nadmíra jaterních enzymů. Rakovina jater je zřídka zaměněna s chronickou hepatitidou, respektive se zánětem jater. Rakovinové buňky mohou z jater metastazovat do plic, lymfatických uzlin, ledvin, střev, mozku anebo sleziny. Symptomů rakoviny je mnoho, a to nejen v případě postižení jaterního epitelu. Záleží na tom, jak se organismus daného psa zachová. V prvním stadiu rakoviny nemusí majitel ani pes nic zaznamenat. V pozdějších stadiích ale bývá často pozdě na účinnou léčbu. Vzniklý adenom jater může svým tlakem vyvolat změnu funkčnosti ostatních orgánů. V případě, že nádor na játrech tlačí, například na plíce, pes či fena mohou kašlat, ale nádor se plic dotýkat nemusí. V praxi vlastně v prvních fázích rakoviny nemusí mít vliv na nic, respektive pouze na činnost sekrece hepatálních hormonů. Zmíněné příznaky jsou bohužel individuální a snadno zaměnitelné s jiným onemocněním. Pro korektní diagnózu je nutné provést krevní test a sledovat míru přítomný jaterních enzymů. Stanovení diagnózy, pokud veterinárního lékaře napadne, že by se mohlo jednat o rakovinu jater, bývá vcelku rychlé. Největším vodítkem je již výše zmíněná činnost jater, respektive množství vylučovaných jaterních enzymů. Kromě krevního testu se může přistoupit k detekci dysplazie, k čemuž je potřebný vzorek jaterní tekutiny, který se odebere za pomocí jehly. Tento postup je vhodné provést při zjištění rakoviny v prvních stadiích. V odebraném jaterním vzorku totiž lze nalézt předrakovinové buňky. Teoreticky je možné provést i biopsii, což se v praxi nedoporučuje, protože se vytvářejí zbytečná rizika. V pokročilejším stadiu je možné u psa nádor na játrech detekovat za pomocí RTG. Na rentgenovém snímku se poté zjistí, do jaké míry jsou atakovány okolní orgány a jak je tumor velký. Pokud je možné nádor odstranit, obvykle se tak učiní. K chemoterapii se nepřistupuje, protože u psů nebylo zjištěno, že by na rakovinu jater měla pozitivní účinky.

Zdroj: Zvýšené jaterní testy u psa
Zveřejněno: 14.6.2017



SiteMAP