Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Pes se škrábe a kouše - léčba

Léčba

Pokud informace majitele jednoznačně nevylučují onemocnění vnitřních orgánů, vyšetří lékař pacienta kompletně. Například onemocnění jater, ledvin nebo slinivky břišní se řadí mezi choroby, které se mohou manifestovat kožními příznaky i svědivostí. U těchto pacientů se provádějí také odběry vzorků krve a moči, které jinak nejsou standardně u pacientů se svědivostí prováděny.

Nemá-li pes další potíže, věnuje se pozornost místům svědivosti. K průkazu drobných vnějších parazitů se používá i lupa, lepicí páskou lze získat jedince k mikroskopickému vyšetření. Z poškozené kůže se odebírají otiskové preparáty, seškraby a stěry k cytologickému, parazitologickému, bakteriologickému vyšetření a vyšetření na přítomnost plísní. Cílem je zjistit příčinu svědivosti nebo určit, zda jsou změny až druhotnou komplikací.

Pokud jsou výsledky vyšetření negativní, zaměří se další diagnostika na průkaz alergie nebo atopie. Lze provést kožní alergický test, majiteli se také vždy navrhuje test pomocí hypoalergenní diety. Krmení tímto typem diety by mělo trvat optimálně po dobu 6–12 týdnů a je jedinou spolehlivou diagnostickou metodou vylučující nebo potvrzující potravní alergii.

Podávejte veškeré léky doporučené veterinářem přesně podle instrukcí. Používejte pravidelně prostředky proti blechám. Udržujte srst psa čistou a vykartáčovanou, bez chuchvalců.

K trvalému odstranění pruritu je potřeba zjistit přesnou vyvolávající příčinu a tu léčit. V mezičase je žádoucí alespoň dočasně potlačit svědivost kůže například antihistaminiky.

Antihistaminika (léky potlačující alergickou reakci) jsou u psů daleko méně účinná než u lidí a prokazatelně pomáhají jen ve 25–30 % případů. V porovnání s kortikoidy je ale jejich užití velmi bezpečné.

Při chronickém pruritu je vhodné přidávat do krmiva mastné kyseliny. Ty totiž upravují imunitní odpověď organismu, například kyselina eikosapentenová obsažená v rybím oleji napomáhá změnit chemické složení látek vznikajících při alergické reakci, čímž snižuje zánětlivou reakci. Stejně jako antihistaminika ani mastné kyseliny nepomáhají všem psům, ale jsou bezpečné. Pes, který nereaguje na antihistaminovou léčbu, může ukázat dobrou odpověď na kombinaci antihistaminik a mastných kyselin.

Dále se doporučuje používat zklidňující šampony. Bývají vyrobeny na různé bázi – některé obsahují lokální anestetika nebo kortikoidy, které jsou bezpečné k užití. Jsou většinou hydratující, a proto je možné používat je často.

Pokud selžou jiné léčebné postupy, přichází na řadu kortikoidy, jako například prednison. Jejich použití, obzvlášť dlouhodobé, má bohužel celou řadu vedlejších účinků. Například rapidně zvýšená žízeň i chuť k jídlu, což má za následek zvýšení hmotnosti. Dále potlačení imunitní reakce a s tím spojené větší riziko infekcí, podráždění žaludku, poškození jater a nadledvinek.

Zdroj: Pes se škrábe a kouše
Zveřejněno: 18.5.2016



SiteMAP